Fyzické a zdravotní možnosti mě postupně donutily přistoupit ke zhotovení rukojeti pro levou ruku. Pravačkou to dál už nešlo. Samovýroba, jak jinak, aby výsledek seděl. Každá "anatomická" rukojeť by měla být individuálně padnoucí, jinak bude zdrojem chyb z nepřizpůsobení plynoucích. Španá rukojeť je pak nevýhodou a jednoduchá univerzální by byla pak lepší. Neustále platí také otřepané, že pistole střílí, ale rukojeť trefuje. S narůstajícím věkem (běžně mezi 60 až 70) se pak ztrácí schopnost přízpůsobit se bez úhony nové rukojeti či jejím změnám a úpravám. Začínajícímu střelci či střelci na vrcholu fyzických a mentálních sil, to může trvat několik týdnů až měsíců, při tom si ještě souběžně dokáže osvojovat základy a či vylepšovat techniku střelby. S věkem sice přibývají zkušenosti, ale toho ostaního pozvolna ubývá. Zkrátka lépe již bylo, bude jen hůř? Přijde zlom a co dál? Využití nějaké změny nebo něčeho nového, přibývající věk obvykle doprovází pokles adaptability, bude minimální. Není to jednoduché, vše mohou komplikovat i zdravotní problémy, které s věkem též spíše přibývají.
Následující obrázky představují výsledek. Provedení je poplatné individuálním požadavkům, tj. jednoduchá, nestavitelná opěra dlaně, objem a velikost rukojeti pro relativně krátké tlusté prsty, zachována původní páka napínáčku spouště, proto nutná změna spoušťového jazýčku (provedení Petr Packan). PB, 28.prosince 2021
=> kliknutím na obrázek, načteš zvětšený
|
|
|